Arašídy neboli burské ořechy jsou někdy mylně pokládané za ořechy, přestože patří mezi luštěniny. Mají vysoký obsah bílkovin, cukrů, nasycených a nenasycených kyselin. Jsou zdrojem vitamínů B a E.

Alergie na arašíd je v ekonomicky vyspělých zemích nejčastějším druhem potravinové alergie. Postihuje děti i dospělé. Arašíd obsahuje více než 10 alergenních bílkovin. Každý alergen má rozdílné vlastnosti a vyvolává různě závažnou alergickou reakci. Riziko spojené s alergií nám pomůže odhadnout alergologické vyšetření spojené se speciálním laboratorním vyšetřením (molekulární diagnostika a vyšetření komponent). 

Alergie na arašídy může mít různé podoby. Nejvážnější, systémová alergická reakce neboli anafylaxe, může být pro alergika život ohrožující. Mírnější reakci pozorujeme u tzv. orálně alergického syndromu, kdy alergenní bílkoviny arašídu jsou velmi podobné jako bílkoviny v pylech alergenních stromů a provokují lokální, svědivou reakci s otokem v ústech, na rtech nebo v hrdle. 

Různé plodiny obsahují podobné bílkoviny, které se mohou stát alergeny. Pokud jsou velmi podobné nebo stejné, provokují alergickou reakci stejně, jako alergen, který je prvotní příčinou problému. Mluvíme o zkřížené alergii. Arašíd reaguje zkříženě s různými druhy ořechů (vlašské a lískové ořechy, kešu) a s luštěninami (sója, cizrna). V těchto případech alergické přecitlivělosti je nutné rozšířit dietní opatření o další druhy potravin.

Příznaky vážné alergické reakce

na arašídy se projeví nejčastěji během 10 minut až 2 hodin od konzumace, méně často ji způsobí dotek kůže nebo vdechnutí kontaminovaného prachu či aerosolu. Typické jsou kožní příznaky (svědění kůže, kopřivku, zhoršení ekzémů, otoky) a zažívací potíže (nevolnost, zvracení, zažívací potíže, bolesti břicha, průjem). Reakci často provází otoky rtů a jazyka, svědění a pálení sliznic, vodová rýma a dechové potíže (kašel, dušnosti, pískoty). Při vážné reakci bývá pacient opocený, bledý, buší mu srdce a může mít pocit mdloby způsobené poklesem krevního tlaku. V případě postižení více tělesných systémů mluvíme o anafylaxi. Tato reakce je vážná a ohrožuje pacienta na životě.

Alergologické vyšetření

K diagnóze nám pomohou:

• pozorování a výpovědi pacienta a rodičů
• kožní testy
• laboratorní vyšetření
• eliminačně-expoziční test ( jen u některých případů)

Pozorování a výpovědi pacienta a rodičů

Pro správné stanovení diagnózy je důležitá podrobná anamnéza. Lékař zjišťuje informace o pacientovi a o proběhlé reakci. Názorně pomůže fotodokumentace. Alergická reakce může vzniknout bezprostředně po jídle nebo i s časovým odstupem. Proto jsou důležité časové údaje. Citlivé pacienty vyprovokuje dotyk sliznice nebo kůže s alergenem nebo vdechnutí aerosolu alergenu rozptýleného ve vzduchu, vzniklého při vaření pokrmu.

Kožní testy

Jde o základní diagnostickou metodu. Snáší je i nejmenší děti. Běžně se provádí kožní prick testy. Po nanesení alergenu na předloktí a vpichu jemným hrotem (pricku) dojde u přecitlivělých pacientů k reakci – zarudnutí kůže a vzniku kopřivkového pupenu. Výsledky známe do 15 minut. Při patch testech, se na záda lepí speciální náplast s komůrkami, ve kterých je testovaná potravina. Hodnocení  se provádí po 48 a 72 hodinách.

Jeden týden před kožními testy je nutné vysadit léky potlačující alergickou reakci – antihistaminika (Zyrtec, Zodac, Aerius, Fenistil, Anelergin) a kortikoidy. V den provádění testů nepromazávejte předloktí popř. záda dítěte. Patch testy není vhodné provádět během horkých letních měsíců, kdy se kůže potí a náplast se může odlepit.

Laboratorní vyšetření

Vyšetření se provádí ze žilní krve. Hladina specifického IgE a komponent nám pomůže při diagnostice tzv. IgE mediovaná alergie. Pouhá pozitivita laboratorních výsledků neprokazuje alergii.  U druhého typu tzv. non IgE mediované alergie nám laboratorní vyšetření nepomůže, protože naměřené hodnoty specifického IgE jsou v normě. V tomto případě je nutné provést další alergologická vyšetření.

Vyšetření IgG protilátek na potraviny není doporučeno odborníky ani odbornou společností alergologie a klinické imunologie. Hladina IgG protilátek neinformuje o alergickém onemocnění a k diagnostice potravinové alergie se nepoužívá.

Léčba, dieta

Dieta

Základní léčba alergie na arašídy je dieta s vyloučením alergenu. V některých případech je třeba ze stravy vyloučit více druhů potravin z důvodu zkřížené reaktivity.

O přítomnosti arašídů v potravinách musí být spotřebitel informován podle nařízení EU 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům. Během diety je nutné opakovaně sledovat složení potravin. Změna receptury není vyloučena. Pozor na tzv. skryté alergeny ve fast foodech, restauracích a cukrárnách.

Na některých produktech naleznete text “může obsahovat arašídy”. Jde o nepovinný údaj, kterým výrobce upozorňuje zákazníka v rámci odpovědného přístupu například tehdy, kdy jsou v provozu zpracovávány arašídy a může dojít ke kontaminaci provozní linky.

Označení “obsahuje stopové množství arašídů“ informuje o přítomnosti alergenu v potravině. Na toto množství alergenu reagují citliví alergici

Léčba akutní reakce

K potlačení lehké alergické reakce se podávají antihistaminika (např. Aerius, Analergin Neo, Cezera, Ewofex, Fenistil, Xyzal, Xados, Zodac, Zyrtec).

Arašídy často vyvolávají vážnou, celkovou reakci, proto jsou důležité závěry alergologického vyšetření, které pomůže odhadnout míru rizika reakce. Následně jsou alergici vybaveni balíčkem první pomoci, který obsahuje antihistaminikum, kortikoid, popřípadě autoinjektor s adrenalinem a úlevový lék podávaný při dušnosti. Alergik nosí pohotovostní balíček s léky stále u sebe a zároveň musí vědět, kdy a jak léky použít.

Zdroje

MUDr. Martin Fuchs et al.: Potravinová alergie, jak na ni, Mladá fronta 2019
MUDr. Martin Fuchs et al.: Potravinová alergie a intolerance, Mladá fronta 2016
M. Fuchs, MUDr., Alergie číhá v jídle a pití, Adéla 2007
M. Fuchs, MUDr., Potravinová alergie, Maxdorf 2013
alergienapotraviny.cz
nutridatabaze.cz